Livigno a první závody letošní sezony

Soustředění Livigno
Na přelomu Listopadu a Prosince jsem vyrazil na čtrnáctidenní soustředění do italského Livigna se Ski klubem Jablonec. Hlavní náplní bylo jako vždy najíždět objem a hodně pilovat techniku běhu. Vzhledem ke stále trvajícím horším zimním podmínkám zde bylo vše uměle nasněženo. Nejdříve cca 3,5km a postupně se trať prodlužovala s blížícím se termínem La Sgambedy.  Jak je ale zde zvykem, člověk se může spolehnout na slunečné počasí, které zde většinou panuje. A samozřejmě na vynikající jídlo, takže trénovat tady i přes tu dřinu je radost.

Opalovačka jako vždy.

Zvažoval jsem účast na La Sgambeďě, ale přeci jenom, dal přednost spíše najíždění kilometrů.  Na závod bych nebyl dost odpočatý. Trénoval jsem většinou dvoufázově a po dvou týdnech to člověka trochu unaví. Naštěstí na našem ubytování byla k dispozici výřivka se saunou a párou, takže o kvalitní regeneraci nebyla nouze. Poctivě jsem vše doplňoval spánkem.


Celkově bych zhodnotil soustředění za velice povedené, zkrátka jsem odtrénoval vše, co měl i s přídavkem a užil si krásných hor.

Tady se sprchují jen otužilci.


Velká cena Jilemnice
Prvním závodem v letošní sezoně pro mne byla Velká cena Jilemnice konaná na Horních Mísečkách. Lepší počasí, které tam panovalo si nešlo ani přát, prostě bylo nádherně.
Závodilo se na distanci 10km volně, intervalově. Vyšel na mě start jako poslední, takže jsem měl pěkně o všem přehled a nikdo mne nepředjelJ . Závod jsem si ale užil už jen kvůli počasí a výbornému sněhu. Pocitově se mi jelo velice dobře, možná až moc v klidu, rezervy určitě byly. Umístil jsem se na desátém místě. Vzhledem k tomu, že jsem neabsolvoval moc rychlých tréninků bych hodnotil výsledek jako povedený.
Po závodě jsem si dal ještě delší vyjetí, když už bylo tak krásně, tak to chtělo využít.

Bedřichovský NLM
Letošní Zimní sezonu jsme se poprvé na závodech sešli jako tým v hojnějším počtu právě na Bedřichovském Night Light Maratonu, ten se jak název vystihuje, jede ve večerních hodinách s povinnou výbavou, což je čelovka. To z tohoto závodu dělá právě trochu jiný závod se zajímavou atmosférou. Na výběr bylo ze dvou tratí, kratší 17 km a hlavní 35 km. Letošní ročník se dokonce uspořádal v řádném termínu 30.12, takže je to takové pěkné zakončení kalendářního roku. V Bedřichově panovalo pořádné zimní počasí s mrazivými teplotami a sněhu bylo tak akorát na uspořádání závodu.

Nedočkavě na startu. Foto: Skitour.

Po lehkém odložení startu díky většímu zájmu závodníků, se mohlo odstartovat kolem půl osmé večerní. Start to byl opět dost masový a tak bylo důležité si hned ze začátku vybojovat přední pozici, což se se mi jako vždy moc nepovedlo a tak jsem musel hodně dotahovat  během prvního kola díky čemuž jsem ztratil kontakt s přední skupinkou. Zbytečně jsem se ale nestresoval, soustředil se na techniku a propracovával se dopředu. Vždy jsem se snažil jet s někým, ne že bych se ve tmě bál J ale spíše kvůli závodnímu nasazení. První kolo jsem strávil se závodníky, kteří jeli poloviční distanci, což mi vyhovovalo, protože měli svižnější tempo. Trochu jsem se ale díky tomu bál, aby mi ve druhém kole nedošly síly. Právě v druhém kole jsem dojel Davida Šrůtka, což je velmi dobrý bruslař, takže jsem se ho držel. Postupem času se mi podařilo ho předjet, díky tomu, že mi naštěstí síly nedošly, jsem mohl držet konstantní tempo, čímž jsem nakonec setřásl i Davida. Takže jsem si relativně v klidu mohl dojet do cíle, protože dohonit někoho dalšího už nebylo možné. Závod jsem dokončil na desátém místě. S tím jsem byl spokojený, ale ne úplně stoprocentně, protože vím, že když bych lépe odstartoval mohl jsem dojet klidně o pár příček výše.

KST na scéně


Za zmínku určitě stojí osmé místo na dlouhé trati Petra Javůrka a 14. příčka Petra Holuba. Zvítězil Radek Šretr, který podal vynikající výkon. Na poloviční trati dojel devátý Pavel Šimek.

Komentáře

Oblíbené příspěvky