Hned po Zimě je Podzim mým oblíbeným ročním obdobím. Nabízí
většinou pro mne ideální tréninkové podmínky. Na víc všudypřítomná pestrá
paleta barev okolo mi dodá mnohem více energie. I když ne úplně každý den je
pěkný, takové ty mlhavé a sychravé dny mají také něco do sebe a člověk se naučí
vážit si každé slunečné chvíle. V tomto období se mimo jiné koná i spousta
mých oblíbených závodů, na které se každoročně těším.
|
S Hyňou ve Studenci. |
Tradiční přespoláky jsem odstartoval 10. Září na závodech ve
Studenci, kam jsem vyrazil s týmovým kolegou Hynkem. Zde se vyplatí trochu
se zasnažit, neboť odměnou za stupně vítězů jsou výborné posvícenské koláče.
Takže jsem do závodu šel s patřičným odhodláním. To bylo vidět hned od
začátku, vystartoval jsem, jako kdyby to byl sprint. Nebyl to moc taktický tah,
ale aspoň se hned z kraje ukázalo, s kým budu soupeřit. Zbyl mi tam
jen František Vagenknecht, tak mi bylo hned jasné, že to nebude vůbec lehké.
Společně jsme běželi přes polovinu závodu, kde mi v posledním těžším
výběhu nastoupil. Už jsem ho bohužel nezachytil a se stejným odstupem jako
v tomto kopci jsem doběhl do cíle na druhém místě. Mohl jsem být ale
spokojen, protože snídaně na druhý den byla obstarána!
Druhý den v neděli mne ještě čekal výjezd na kolcích na
Špindlerovku, tady se sešla hodně silná konkurence v podobě části
reprezentace, Standy Řezáče a další výborných lyžařů. Trošku jsem cítil únavu
z předešlého dne a tak to stačilo na 34. místo celkově. Takže je ještě do
Zimy na čem makat. Za krásného dne jsem se vydal ještě na krátký výklus směrem
na Petrovu boudu.
|
Výběh na Žalý |
Následující víkend byl v plánu opět dvojzávod.
V sobotu oblíbený výběh Jilemnice – Žalý, kde se tradičně sejdou
vynikající běžci ze širého okolí. Letos tomu nebylo jinak. Běželo se mi
obstojně, ale v druhé polovině do kopců už jsem trochu zaostával,
v závěrečném nejprudším stoupání jsem si alespoň už udržel celkovou 8.
pozici. Zvítězil Radim Berka. Následně po doběhu, kdy panovalo dusné počasí a
celkově bylo jako ve skleníku se spustila nefalšovaná krkonošská bouřka.
Prozíravě jsem si vzal na převlečení jen tričko, takže mi rychle přestalo být
teplo. Nedalo se nic dělat, musel jsem se spustit společně s litry
stékající vody zase dolů alespoň na Křížovky, kde na nás čekal autobus.
|
Horní Mísečky - O pohár sportovní akademie |
Rozhodl jsem se ještě pro nedělní přespolák na Horních
Mísečkách, i když to vypadalo na celodenní déšť. Takže jsem se opět obrnil
trpělivostí a vyrazil jsem vstříc několika semaforům, které díky opravám na
silnici dokážou člověka potěšit. Alespoň jsem mohl v klidu cestou svačit.
Po příjezdu na Mísečky pěkně přestalo pršet a začalo být zase dusno, tak nevím,
co je lepší. Během závodu si pak člověk aplikoval i bahenní kůru, takže to byl
kros se vším všudy. Celý závod jsem běžel společně se Švarcikem. Škoda, že mi
pak v jednom z posledních stoupání trošku utekl a už nebyly moc síly,
na to ho dohnat. Obsadil jsem tedy i tak pěknou druhou pozici, skoro nestihl
vyhlašování a jel domů.
|
Sluncekros - pěkně si poťapat v bahýnku :-) |
Aby nebylo dvojzávodů málo, poslední zářijový víkend jsem si
zaběhl Sluncekros. Tady se mi tento náročný běh skrz Supí skály, podařilo
vyhrát a také se podařilo vůbec nepřijít na vyhlašování, teda až po něm. Trochu
se mi to vyklusávání protáhlo. No nevadí J.
Rychle jsem se odebral zase domů odpočívat na další den, kdy jsem měl
v plánu běžet běh do vrchu na Hejšovinu. Tento závod patří mezi jedny
z mých oblíbených pro krásnou přírodu, ve které se tento závod běží a
finální výběh nekonečných schodů, které vždy potrápí. Ráno sice nohy nevypadaly moc na to, že by se
mělo ještě někam běžet, ale nakonec jsem je rozhýbal a vypadalo to dobře. Celý
závod jsem se držel na druhé pozici za Františkem Vagenknechtem. Pod
Hejšovinou, při nástupu na schody se přede mne dostal Štěpán Štolfa, tak jsem
si myslel, jak si s ním poběžím. Ale dost mě překvapil, když se mi začal
trošku vzdalovat. Nohy začaly těžknout a nakonec jsem byl rád, že jsem udržel
celkovou 3. pozici a v kategorii 2. Po závodě si potom člověk může
vychutnat výklus za nádherného podzimního, slunečného počasí zpět do Machova,
kde už čekala kapela se svými instrumenty.
|
Běh na Hejšovinu |
|
Není nad podzimní běhání. |
|
Trénink na kolcích. |
Kromě běžeckých závodů také přibylo tréninků na kolečkových
lyžích, když se blíží ta Zima. V plánu bylo vše možné. Od kratších
rychlejších tréninků po delší několikahodinové výjezdy. Nemůžou chybět ani
výběhy s holemi a imitace. Člověk se jen těžko může nudit.
|
I bezprostředně po doběhu je srandy kopec :-) |
|
Memoriál Kvety Lelkové |
Dále jsem se ještě zúčastnil domácího závodu Krajského přeboru
v přespolních bězích, který se konal prvního října. Jelikož se běží na
tratích, kde strávím převážnou část běžeckých tréninků, tak jsem si na závod
hodně věřil. Hned po startu jsem zjistil, že budu mít jen jednoho konkurenta a
to letos výborně běhajícího Štěpána Štolfu. V úvodním kole jsme si
vypracovali velký náskok před ostatními. Měl jsem v plánu to první kolo
zaběhnout jako první, protože zde čekala prémie v podobě pořádně vypaseného
králíka. To jsem splnil a dále jsem se mohl soustředit na to, běžet trochu
takticky. Štěpán se mne stále ale držel na pár kroků, takže jsem musel hodně
pracovat do kopce i z kopce. Nakonec náskok začal narůstat a mohl jsem si
doběhnout pro prvenství. Byl jsem rád, že se mi na domácí trati podařilo poprvé
vyhrát. A myslím, že vyhraný králíček taky moc dobře poslouží.
|
A zde .... Mega odměna ! |
V Příštích týdnech je v plánu ještě pár dalších
běžeckých závodů, ale hlavně už to bude zejména o lyžařské přípravě.
Komentáře
Okomentovat